Kristína Kandriková: Návrat k nehybnosti

Kristína Kandriková: Návrat k nehybnosti

Výstava prezentuje najnovšiu maliarsku tvorbu mladej autorky.

Autorka, titul výstavy: Kristína Kandriková: Návrat k nehybnosti
Miesto konania: Záhorská galéria Jána Mudrocha v Senici, Sadová 619/3
Kurátor: Jan Gerych (CZ)
Otvorenie výstavy: 4.7.2025 (piatok) o 17.00
Hudobný hosť vernisáže: Stroon
 

Trvanie výstavy: 4. júl (piatok) – 24. august 2025 (nedeľa)

24.8.2025 (Ne) o 15.00
Komentovaná prehliadka
končiacich výstav s riaditeľom Romanom Popelárom a autorkou výstavy.

 

Realizáciu projektu z verejných zdrojov formou štipendia podporil Fond na podporu umenia.

O výstave

Návrat k nehybnosti je dosud nejrozsáhlejší výstava malířky Kristíny Kandrikové. Sedm místností Záhorské galerie Jana Mudrocha umožnilo vytvořit sedm instalací, které návštěvníkům dají prožít sedm zastavení v prostoru a času definovaných barvou, světlem a především uměním autorky.

Kristína Kandriková žije a pracuje na samotě za městem, kde civilizace tolik neruší její myšlenky a odkud může podnikat inspirační výpravy do lesa a hor. Trpělivě reviduje účinky a funkci malby, prastarého uměleckého média, a aktualizuje ho pro naši dobu. Poněkud samotářský styl práce vyvažuje tvůrčími přesahy do dalších sfér – hudby, literatury, nebo architektury, kde všude zahájila dialog svou tvorbou.

Kandriková prozkoumává hranice malby a rozšiřuje je. Prošla si řadou experimentů ať už s formátem, materiálem, nebo tvůrčím procesem, vynalezla mnohé originální techniky, dlouhodobě stěžejní je však pro její práci fenomén vnitřního světla v malbě. Světlo je pro ni hmotou, živým materiálem, zkoumá jeho přítomnost v obrazu, schopnost z něj vystupovat nebo v něm naopak pohlcovat okolí. Pracuje jak s iluzorním světlem, hraje si s optickým klamem a fyzikálními zákony či nemalířskými materiály, tak reálným světlem.

Funkcí světla v Kandrikové tvorbě je barva. Zajímá ji, jak barevné světlo ovlivňuje prostor, ostatní díla a jejich diváky. Nově se začala zabývat rozptylem světla a rozostřením. Vrství barevné a monochromní fólie, takže rozmazává kontury původní struktury a dále minimalizuje celkový výraz, zůstává dojem z barvy. Takovým pojetím přesouvá pozornost z detailu ve prospěch atmosféry a meditativního účinku díla. 

Jaké má místo obraz v době všudypřítomného vizuálního smogu a dominance digitálního rozhraní? Jakou mají dnešní diváci kapacitu vnímat zarámované umění pověšené na stěně? Dokáže obraz přinést nějaký prožitek v konkurenci virtuální reality? Kolik času věnuje průměrně divák obrazu na výstavě?

Malířka nachází inspiraci v přírodě za domem. Podniká výpravy za soumraku a pod korunami stromů cestou na kopec zažívá nečekané světelné efekty, které následně v ateliéru zpracovává do abstraktních výjevů nebo je popisuje ztvárněním konkrétních situací. Hraniční prožitky z plenéru se snaží navozovat i při tvorbě, ztiší mysl, ponoří se do daného momentu a nechá nevědomí ovládnout své ruce. Tvoří ve flow, nechá se jím vést jako napojená na spodní proud, který všechno unáší. Vede dialog s Vyšší mocí pomocí barvy. 

Další konstantou Kandrikové kódu je čas. Stejně jako se její inspirace odvíjí od zlomových okamžiků západu slunce a stmívání, tak její díla mají svou chvíli. I když tam jsou, nejsou tam vždy. Někdy musíte přijít na to, jak fungují, abyste je zachytili. Neměli byste spěchat. Pomůže, když se zastavíte, odpoutáte od vnějších podnětů a necháte na sebe její díla působit. Je zvláštní, že diváci v instalacích Kristíny Kandrikové přirozeně ztiší. Změna světelné atmosféry, jež je provází, vede člověka k vnitřní reflexi a duchovnímu zbystření. Jako by její díla ticho aktivně vydávala a diváky jím pohlcovala. Když se vám podaří její umění přečíst, stanete se jeho součástí.

Umělecká díla Kristíny Kandrikové se nedají dost dobře vyfotit. Musí se zažít na vlastní kůži. Když se publikum nechá vést autorkou a oddá se jejímu záměru, může se mu podařit povznést se do podobných končin, z jakých tvořila. Zapomene na svět kolem, na sebe sama, ponoří se do hlubších proudů. Kandriková tak v digitálním věku dostává médium malby zpátky k podstatě umění – zprostředkovává jím zážitek umělecké kontemplace a vytržení.

Jan Gerych / CZ

Jan Gerych (*1983, Brno) je šéfredaktor online magazínu archSPACE.cz, kurátoroval desítky výstav současných umělců z Česka a Slovenska a s Kristínou Kandrikovou spolupracuje pravidelně od roku 2017. Je aktivní i hudebně jako burningboy.

O autorke

Mgr. Art. Kristína Kandriková (*1992 Čadca)

2011 – 2017:
Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava, katedra maľby, ( Ateliér mal+by, Doc. Mgr. art. Klaudia Kosziba, ArtD)
2016
Stáž na Akademii Sztuk Pięknych w Gdańsku, katedra maľby ( prof. Piotr Józefowicz´s studio)
2007 – 2011
Škola úžitkového výtvarníctva, Ružomberok

Samostatné výstavy:

Pripravované :
2025 – 4. júl – Záhorská galéria J. Mudrocha v Senici
             18. júl . Schemnitz Gallery, Banská Štiavnica

2023
Slnko chcelo Mesiacom byť, Staromestská galéria Zichy, Bratislava
Inverzie, ATELIER XIII, Bratislava (spolu s Luciou Veselou)

2022
Choď za oči, Galéria Jula Bindera, Banská Štiavnica
Deň po tom, ako zapadlo Slnko, Nová Synagóga, Žilina
Dokola, ale jinudy, Galerie XY, Olomouc

2021
Void Fields, Bod K.7 – Divadelná Nitra
Zdanlivá jasnosť, Pavilón – Nástupište 1-12, Topoľčany

2020
Zvitky vetra, ABC Gallery, Bratislava
Nočné nepamätanie, A7 Gallery, Banská Bystrica
Ticho před svítáním, DEPO2015, Plzeň
Terra Incognita, Platform House Gallery, Bratislava

2019

Vidíte veci, ktoré tam nie sú a nevidíte tie, ktoré tam sú, Galeria Medium, Bratislava

2018
Krajňí bdění, Galerie Cyril, Prostějov
Pohyb pozorovateľa, Nitrianska galéria – Bunker, Nitra

2017
White Cube Fight, Galerie OFF/FORMAT, Brno (spolu s Viliamom Slaminkom)
Podmienky odrazu, Nástupište 1-12, Topoľčany
Nestálosť zámeru, Koceľova 23, Bratislava

Kolektívne výstavy:

2024
Sérum Light Festival, Šamorín
Umenie v Kaštieli, Pálffyovský kaštieľ Malacky

2023
Festival současného umění, Prostějov
Nadácia VUB maľba, Galéria Nedbalka, Bratislava
Festival DOM, Prüger-Wallnerova záhrada, Bratislava
Festival DOM, Neobarokový kaštieľ Spišský Hrhov

2021
Inštalácia Zdanlivá jasnosť, Biela Noc Košice

2020
Tanec v obrazovom poli, Národná banka Slovenska, Bratislava
Festival DOM – Nová Senzibilita, Pistoriho palác, Bratislava
ARTROOMS 2 – Sme príroda, ktorá sa brání, Kaštieľ Moravany nad Váhom
Summer Selection, Flat Gallery, Bratislava
Festival Hviezdne noci, Bytča

2019
LV, Galéria ABC, Bratislava

2018
Peh Khaw, Windermere Resorts, Shillong, India
Trienále malého objektu a kresby, Banská Štiavnica
Vezme to ruka, Pragovka gallery, Praha
Mladé setkáni, Galerie mesta Hodonín

2017
Wratislavia pro Bratislava / Bratislava pro Wratislavia, Wroclaw, Poľsko
RUINY II.,Rakottyaiho vila, Lučenec

2016

Festival DOM, Nemecký kultúrny dom Rača, Bratislava
RUINY, Prónayho kaštieľ Lučenec
Noc Múzeow, Akademia Sztuk Pieknych, Gdansk

Ďalšie projekty:

2024
 
– Festival Konvergencie – živé svetlá pre nórsko-slovenský projekt Building Bridges (Jozef Lupták, Åsne Valland Nordli, Gabriela Kováčiková, Nils Økland a ďalší… )
 – scéna pre videoklip pre českú pesničkárku Markétu Zděnkovú (MarZ Music ) https://www.youtube.com/watch?v=-q7T566Wk4Y
 – Coracao – živé svetlá pre multimediálny projekt hudobníčky Ivany Mer
– finalistka súťaže Púpava Development

2023
– finalistka súťaže VÚB maľba

rezidencie:
2022 – Nová Synagóga Žilina
2018 – Picasso Pupils, Makharwat, India
2017 – Nástupište 1-12, Topoľčany


rozhovor: https://www.archspace.cz/jeji-obrazy-se-nedaji-vyfotit-zato-maji-meditativni-ucinky-kristina-kandrikova-uvadi-posledni-letosni-vystavu

rozhovor : https://srdcovky.nadaciavub.sk/sutaz-malba-2023-ocenila-zeny-mlade-sucasne-umenie-zviditelnuje-temy-pred-ktorymi-si-casto-zakryvame-oci/ 

Ján Mudroch

Ján Mudroch

– narodil sa 28. marca 1909 v obci Sotina (dnes mestská časť Senice),
– bol najstarší zo siedmich súrodencov, štyroch chlapcov a troch dievčat,
– otec Pavol Mudroch bol pôvodne kožušník a z najstaršieho syna chcel mať úradníka,
– prvé zoznámenie sa s výtvarným umením absolvoval v roku 1926 v súkromnej maliarskej škole Gustáva Mallého v Bratislave,
– v rokoch 1930 – 1931 študoval na Umeleckopriemyselnej škole v Prahe na vlastné náklady, bez finančnej podpory rodičov, u profesora Arnošta Hofbauera,
– v rokoch 1931 – 1937 študoval na Akadémii výtvarných umení u profesora Willyho Nowaka,
– v roku 1932 sa oženil s Helenou Hajdušíkovou,
– po skončení štúdií v Prahe sa vrátil na Slovensko do Šurian, kde sa medzičasom presťahovala jeho rodina a pedagogicky tam pôsobila i jeho manželka,
– po okupácii Šurian v roku 1938 natrvalo zakotvil v Bratislave, kde pedagogicky pôsobil na rôznych umeleckých školách,
– 1938 – pôsobenie v Bratislave na Škole umeleckých remesiel
– v roku 1939 začal pedagogicky pôsobiť na novoutvorenom Oddelení kreslenia a maľovania Slovenskej vysokej školy technickej; o dva roky neskôr (1941) však pre svoj pokrokový a protifašistický postoj musel post opustiť. Na protest s ním odišli zo školy študenti – neskôr významní maliari – O. Dubay, V. Chmel, E. Semian, J. Šturdík, J. Novák.
– v roku 1945, na konci vojny počas prechodu frontu, sa usídlil v Senici, kde bolo pri bombardovaní mesta zničených niekoľko stoviek jeho obrazov,
– po skončení vojny naplno rozvinul rozsiahle spoločenské a kultúrno-organizačné aktivity: podieľal sa na založení výtvarného združenia s názvom Skupina 29. augusta (1945), organizoval výstavy, inicioval založenie odborného časopisu Kultúrny život, stal sa predsedom výtvarného spolku Umelecká beseda slovenská (1947), pripravoval založenie Slovenskej národnej galérie (1948) aj Slovenskej filharmónie (1949),
– v roku 1949 sa stal jedným zo zakladateľov novovzniknutej Vysokej školy výtvarných umení v Bratislave a zároveň jej prvým rektorom (1949 – 1952),
– do roku 1968 viedol Oddelenie portrétneho a kompozičného maliarstva na VŠVU v Bratislave,
– Senicu naposledy navštívil s manželkou Helenou v roku 1966, dva roky pred smrťou,
– zomrel 4. februára 1968 po krátkej chorobe v Bratislave, kde je aj pochovaný.

Ján Mudroch bol jedným z najvýraznejších predstaviteľov generácie umelcov nazývaných podľa roku narodenia – Generácia 1909. Jeho tvorbu definuje nikdy nekončiaci zápas o hľadanie novej formy, nového aktuálneho maliarskeho názoru, ktorý ťaží predovšetkým z hry farby a svetla, z princípov kolorizmu a v celkovej koncepcii z charakteristického poetického kánonu. Za svoju umeleckú tvorbu získal niekoľko ocenení, v roku 1963 titul zaslúžilý umelec a v roku 1968 bol vymenovaný za národného umelca in memoriam.

Peter Decheť: Powered by Power, 2020, olej na plátne, 75 x 100 cm

Ohlasy v médiách

Na stiahnutie

Vernisáž

Teraz.sk, TASR, 11. apríla 2023 9:11
Záhorská galéria sprístupní výstavu Kresby Jána Mudrocha

Záhorí.sk, KamVen, 5. apríla 2023:
Kresby Jána Mudrocha /Záhorská galéria v Senici

NaZáhorí.sk, Angelika Kmecová, 13. apríla 2023
V Záhorskej galérii dnes začínajú výstavy Akvizície a Kresby Jána Mudrocha

Správy RTVS z regiónov, piatok 14.04.2023 17:10
Príspevok od 11:30:
Dominika Kusá: Kresby Jána Mudrocha

RTVS.sk, Správy RTVS, piatok 14.04.2023 19:00
Príspevok od 47:55:
Dominika Kusá: V Senici sprístupnili kresby J. Mudrocha

RTVS, Kultúra SK, Nedeľa 16.04.2023 18:00
Príspevok od 24:00:
Pozvánka Kresby Jána Mudrocha 

Správca obsahu © Záhorská galéria Jána Mudrocha v Senici
Tvorba web stránky © E – GO, s.r.o.
Grafický layout © Envato Pty. Ltd.
Technický prevádzkovateľ –
WebHouse s.r.o.
Redakčný systém – WordPress © Free Software Foundation (GNU GPL)

© 2019 Záhorská galéria Jána Mudrocha v Senici

Zriaďovateľom Záhorskej galéria Jána Mudrocha v Senici je Trnavský samosprávny kraj

Mediálna podpora